Co je solidární daň?
Co se ekonomiky a finanční stránky našeho státu týká, neustále se objevují různé informace, o kterých je dobré něco více napsat. Vzhledem k tomu, že se každým dnem blíží konec roku, tak se tím také blíží první zúčtování solidární daně. Klienti, kterých se solidární zvýšení týká, o roční zúčtování zaměstnavatele požádat nemohou. Solidární daň sice není úplnou novinkou na trhu, neboť je zavedena již od začátku roku 2013, nicméně blíží se chvíle, kdy bude prvně solidární daň zahrnuta do daňového přiznání.
V podstatě je úplně jedno, jestli se jedná o podnikatele nebo zaměstnance. Pokud se jich takzvaná milionářská daň týká vzhledem k výši jejich příjmů, pak musí podat povinně daňové přiznání. Je jistě důležité se dopředu podívat na správný postup zdanění se solidárním zvýšením daně o něco dříve. V následujícím textu si tedy vysvětlíme pojem solidární daň a trochu jí přiblížíme i lidem, kteří se o ní doposud příliš nezajímali.
Solidární daň poprvé v roce 2013
Solidární zvýšení daně z příjmů do zákona o daních z příjmů přišlo takzvaným daňovým balíčkem, který byl přijat v souvislosti se snižováním schodku státního rozpočtu. Tato změna platí na příští tři zdaňovací období, tedy naposledy bude využita v rok 2015. Daň činí ze zákona sedm procent, ale nepočítá se obyčejným součtem patnáctiprocentní základní daně a sedmiprocentní solidární daně, ale výpočet je zapotřebí provést jiným způsobem.
Základem pro vypočítání solidární daně je plusový rozdíl mezi příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků a příjmů z podnikání a jiné výdělečně činnosti a 48násobku průměrného platu. Solidární daň se nepočítá z ostatních příjmů, příjmů z pronájmů podle paragrafu §9 a kapitálových příjmů. V případě průměrného platu se započítává plat za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, pro který se průměrný plat zjišťuje. Pro rok 2013 se tedy vychází z dat za rok 2011, kdy byla průměrná mzda 25 093 Kč. Jakmile by poplatník měl příjmy větší než 1 242 432 korun, musel by zaplatit solidární daň. Poplatník si samozřejmě může následně k vypočtené dani včetně solidárního zvýšení daně uplatnit slevy a daňové zvýhodnění na své potomky. Zcela nový výpočet daní bude upraven také v daňovém přiznání. Podnikatelé s vyměřovacím základem nad 48násobek průměrného platu budou nový způsob výpočtu používat poprvé v daňovém přiznání podávaném za letošní rok 2013.
Nicméně u zaměstnanců je solidární daň už součástí výpočtu jejich měsíčního platu. Měsíční záloha na solidární daň je sedm procent z plusového rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně a čtyřnásobkem průměrně mzdy. Započítává se hrubý příjem, nenavýšený o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Nezapočítává se superhrubá mzda. Do základu daně se zahrnují úplně všechny zdanitelné příjmy. Zaměstnaná osoba, které se za zdaňovací období navýší alespoň jednou měsíční záloha o solidární zvýšení daně, nemůže zažádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, neboť sám podá daňové přiznání.
Solidární daň u zaměstnanců
V současné praxi existuje hned několik variant zdanění s odlišným postupem. Může se jednat o situace, kdy součet všech příjmů za rok ze zaměstnání od jednoho či více zaměstnavatelů postupně nepřesáhne 48násobek průměrného platu a zároveň tak nebyla v průběhu roku zvýšena v žádném měsíci záloha o solidární zvýšení daně. Zaměstnanec tedy může při splnění ostatních podmínek ze zákona o daních z příjmů zažádat o roční zúčtování daně. Další možností je, pokud součet ročních příjmů ze zaměstnaneckého poměru od jednoho či více zaměstnavatelů souběžně nepřesáhne 48násobek průměrného platu, popřípadě byla v některém z měsíců v roce zvýšena záloha o solidární zvýšení daně. Zaměstnanec by neměl zažádat o roční zúčtování daně zaměstnavatele ale daňové přiznání si podává sám.
Třetí případ je, pokud součet příjmů od jednoho či více zaměstnavatelů postupně nebo souběžně překročí 48násobek průměrného platu. Zaměstnanec v takovém případě je povinen podat daňové přiznání. Čtvrtá možnost je, že součet příjmů ze zaměstnání nepřesáhne 48násobek průměrného platu, přičemž zaměstnanec má další zdanitelné příjmy vyšší než 6000,- Kč. Poté daňové přiznání podává. V momentě, kdy součet příjmů ze zaměstnání a příjmů z podnikání a jiné výdělečné činnosti přesáhne 48násobek průměrného platu, bude součástí daňového výpočtu její solidární navýšení.
