Vítr v peněžence – následek české finanční negramotnosti
Zrychlující se tempo zadlužování českých domácností a celková výše půjček jsou velkou přítěží mnohých rodinných rozpočtů. Není to jen kvůli pokulhávající finanční gramotnosti zákazníků úvěrových společností, ale i díky zákonům, které jsou pro ně šité na míru. A do toho ještě „slavné“ vládní reformy, které nemálo lidí ženou do dluhové spirály. Slovní zásoba, o kterou se domácnosti obohacují nezní příliš libě – úvěr, dluh, hypotéka, splátky. Zadluženost roste doslova katastrofálním tempem. Svědčí o tom i suma, kterou teoreticky dluží každý Čech, včetně miminek a seniorů. Jde přibližně o 100 tisíc korun. Pokud jsme těmi, kteří chtějí víc, než na co mají, čeká nás ona zmiňovaná spirála dluhů. S narůstajícím počtem půjček roste i podíl občanů, kterým jednoho dne dluhy doslova zlomí vaz a oni již nejsou schopni nadále splácet. V porovnání se zahraniční situací, ale ještě nemusíme úplně zoufat. Nemáme se určitě čím chlubit, ale nejhůř na tom nejsme. Zadlužení domácností se momentálně pohybuje někde kolem 55 procent v poměru k takzvanému disponibilnímu důchodu domácností, pod čímž si můžeme představit čisté příjmy rodiny po odečtení daní. Kdo ví, třeba další generace dokážou tuto situaci vyřešit, když se má finanční gramotnost vyučovat již na základní škole.
